Máme přesně tolik času kolik potřebujeme

Máme přesně tolik času, kolik potřebujeme.

Čas od času se nejspíš každá z nás dostane do myšlenkové pasti. Takové té, která nás přesvědčuje o tom, že máme MÁLO času. Málo času na všechno to, co potřebujeme STIHNOUT, UDĚLAT, DOKONČIT.

Málo času...fenomén dnešní uspěchané doby. Ale víte co, mám pro vás všechny dobrou zprávu. Podělím se s vámi o jeden z důležitých AHA momentů, které mi přišly na mé nedávné dovolené v Itálii. Dovolená je vůbec skvělým okamžikem, kdy uvolníme naší mysl. Díky tomu jsme nakonec paradoxně produktivnější, než jindy. Ale to by bylo na jiný článek

A teď k tomu času. Poslední dobou jsem byla často frustrovaná a nešťastná z toho, kolik času mi zabere domácnost a péče o děti. Hlavou mi běželo, jak nestíhám naplňovat své pracovní sny a vize. A najednou, plavu si tak v moři a myslím na to, že už je čas pomalu jít zabalit na cestu. Přitom ke mě právě přišlo tolik INSPIRACE a já bych to chtěla vše zachytit. Jenomže nemůžu, protože to dnes NESTÍHÁM. Jsme tu poslední den a zítra odjíždíme domů. Pomalu tedy vycházím z vody, z tašky vytahuji mobil a zapisuju honem do poznámek vše, co ke mě tam, v té nádherné slané vodě přicházelo samo od sebe, v jedinečném flow...potom zaklapnu mobil a běžím za dětmi a zabalit.

A potom mi to najednou dochází. TADY a TEĎ není prostor na víc, než dnes zabalit, zabezpečit to, co je potřeba a pořádně se vyspat na cestu domů. Není ten správný čas sednout a hned TEĎ dokončit vše, co se mi honilo hlavou. Kdyby to tak mělo být, jednoduše bychom neodjíždeli dnes domů. Pro dnešek stačí, že má inspirace přišla, já si ji zaznamenala a můžu jít večer s klidem spát. Protože ten ČAS, kdy ji mám zrealizovat teprve přijde. Ono známé rčení VŠECHNO MÁ SVŮJ ČAS tady najednou pro mě získává nový rozměr.

A tak ke mě zároveň přichází uvědomění, že vlastně v životě máme dost času na VŠE, CO OPRAVDU MÁME A POTŘEBUJEME STIHNOUT. A že fakt není kam spěchat.

Jestli například máte malé děti, k dispozici žádné hlídací babičky, ani finanční prostředky na placené hlídání, asi není ten správný čas rozjet podnikání ve velkým. Určitě si to můžete chystat, postupně připravovat. A vyčkat na správný okamžik.

A naopak. Toužíte právě teď otěhotnět, ale ne a ne se zadařit? Možná prostě ten čas není právě teď. Asi tady máte teď jiné poslání, jiný úkol.

A stejně tak, pokud nečekaně otěhotníte, i přestože máte spoustu pracovních plánů, třeba právě teď je tohle přesně TA ZKUŠENOST, kterou potřebujete. Být mámou. I když se vám to zpočátku může zdát úplně jinak. Protože vy jste měla jiné ,,plány.” Ale život VÍ, PROČ a KAM nás vede. Důvěřujte vedení vesmíru.

Osobně jsem zažila obojí. Neplánované těhotenství v době, kdy se mi pracovně velmi dařilo. Nakonec, právě to poslední mateřství, mi umožnilo největší transformaci, v důsledku které jsem časem sama začala podnikat.

Postupně, krůček po krůčku. Protože první léta bylo opravdu důležitější vytvářet dětem a partnerovi kvalitní zázemí. A i takové zdánlivé maličkosti, jako uvařit k večeři krupicovou kaši, nebo večer poskládat prádlo, bylo dlouhá léta mým aktuálně nejvyšším posláním. A že to zabralo většinu mého času? Prostě to bylo přesně to, co jsem měla v té době stihnout a dělat. Nic víc a ani nic míň. A když opomineme naše ega, která, mimochodem od dětství spoluutváří naše současná konzumní a materialistická společnost, je to snad méně než podnikání tam venku?

Ne, opravdu není. To, jestli dnes uvaříte (cokoli), nachystáte dětem svačiny a přečtete jim pohádku, nebo vytvoříte pracovní program, který se bude úspěšně prodávat/otevřete nový butik na pařížské, nebo cokoli jiného. Oboje má stejnou hodnotu. Ba, troufám si tvrdit, že v laskavé náruči vychované děti, prospějí světu nakonec mnohem více.

Ať už je teď vaším posláním cokoli, důležité je dělat je s láskou a ráda. Udržovat rovnováhu a najít si i čas na vyživení sebe sama. To je základ.

A tak bych nás všechny chtěla na závěr tohoto článku povzbudit v tom, abychom důvěřovaly životu. Abychom se nestresovaly tím, CO VŠECHNO nestíháme. Protože to důležité, TO, co stihnout v daném okamžiku opravdu máme, co je v plánu naší duše, to určitě stihneme.

PS: Na pracovním stole mám nástěnku kam si lepím lístečky s resty a své TO DO listy formátu A5. Po návratu z dovolené jsem udělala revizi, protože těch lístečku tam bylo nějak moc. S úlevou jsem následně zjistila, že půlku mohu s klidem vyhodit, protože už ty úkoly vůbec nejsou aktuální. A asi už nikdy nebudou. Předtím tam pořád visely, protože jsem je nestíhala. Nakonec polovina vůbec nebyla důležitá a dnes už na můj TO DO list ani nepatří.

Tak jestli jste na tom podobně a nakládáte si často jako já pořád víc a víc, občas zpomalte a propusťte to, co není důležité. Ideálně v předmenstruační fázi si udělejte revizi a v menstruační odpočívejte, meditujte a pouštějte vše nepotřebné. Uvidíte jak se vám potom uleví.

Krásné babí léto přeji