Znovuzrození

Nejtěžší životní zkušenost, co jsem dosud prožila, byl potrat mého dítěte. Dítěte, jehož přítomnost nás zaskočila a ztráta moc bolela. Nějaký čas trvalo, než jsem byla schopna tuto zkušenost integrovat a pochopit v plném rozsahu. Dnes jsem za ni vděčná. Vděčná, protože už díky ní vím daleko víc a protože mně neuvěřitelně posunula ve vnímání svého mateřství a ženství vůbec. A hlavně proto, že toto naše nenarozené děťátko zůstává v mém srdci navždy a pochopila jsem, že se s ním nemusím loučit. Zjistila jsem díky němu, že některé duše k nám přicházejí jen na určitý čas, potřebují námi pouze projít, spojit se s námi. Je to zkušenost, která je pro ně důležitá a je to v souladu s vesmírným řádem a harmonií. A některé zase zůstávají v energetickém poli matky a čekají na početí, které pro ně bude vhodné a narodí se stejným rodičům, jen s určitým zpožděním a v jiné inkarnaci. Věřím, že existují události, které dalece přesahují hranice našeho chápání. Samozřejmě netuším, z racionálního pohledu, zda při našem prvním početí potřebovala dušička našeho miminka přijít jednou. Možná ano...možná potřebovala procítit s námi těch několik okamžiků, kdy jsme s ni byli spojení, kdy jsme se s manželem milovali a já cítila nádherné propojení nás tří. Možná také mohla zůstat a vyčkat až budeme připraveni. Na svatební cestě za deset měsíců jsem znovu otěhotněla a věřím, že je možné, že je to pořád to naše miminko, jen v jiné podobě. V první inkarnaci bych ji pojmenovala Samuel, už dlouho se mi líbilo a navíc měl svátek v den ultrazvuku, kdy vše vypadalo v pořádku, přestože ve mně už narůstal nejasný pocit, že to není správně. A protože těhotenství skončilo o pár dní později na Rozálii, růže jsou symbol, který mi toto vtělení připomíná a protože duše zpočátku jsou vždy ženského rodu, pojmenovala jsem si ji zároveň i v ženském rodě - Rozárka. Nyní, v dalším početí, jsem cítila, že mám již naše děťátko pojmenovat jinak, už protože přichází v jiném znamení a energii. A tak teď mě bříšku vesele kope Tobiáš a já věřím, že je možné, že prostě z nějakého nám neznámého důvodu potřeboval přijít nadvakrát. Ať tak, či onak, v tom prvním případě nám naše děťátko jistě přišlo krom jiného udělit životní lekci. Díky ní jsme se s manželem vydali na cestu osobního rozvoje, která nám pomohla vyřešit mnohé z naši bolestné minulosti. A v neposlední radě její nečekaný příchod i ztráta prověřila nás vztah. Zjistili jsme, jak silná je naše láska, jak moc milujeme jeden druhého a že naše děti a rodina jsou to, pro co především chceme žít. A protože má profese je propojena se vším, co se mateřství týká, není jistě náhodou, že nějaký čas po té události začaly mou pomoc vyhledávat ženy s podobnou zkušeností. Nemohla bych jim být průvodcem, kdybych sama toto neprožila. Bylo krásné toto vše si uvědomit a procítit později vděčnost za její příchod. Naše děti jsou naši největší učitelé. Narozené i nenarozené, vždy nás proměňují a nesou svá poselství. Tuto svou zkušenost zde sdílím pro vás, které jste prožili nenaplněné mateřství v jakékoli podobě. Pokud ještě stále nejste vyrovnané s touto zkušeností, přijměte své děťátko tak, jak přišlo, třeba jen na chvíli. Jestliže jste například prošly zkušeností interrupce a nejste s ní v souladu, můžete přeci vše změnit. Zamyslete se na chvíli, co vám vaše miminko mohlo nést za poselství. Třeba zrovna jste právě díky této zkušenosti mohly zjistit, že miminko si nakonec přejete mít. Já věřím, že naše miminka vědí dopředu, do čeho jdou a proč. Pokud rozhodnutí litujete, pochovejte v duchu své děťátko a poproste ho ať na vás počká, ať zůstává při vás a můžete si domluvit příhodný čas a dobu kdy může být znovu zrozené. Pokud už otěhotnět z jakéhokoli důvodu nemůžete, nebo nechcete, i tak je můžete přijmout a uvědomit si, v čem vás tato zkušenost proměnila. Jestli to tak cítíte, můžete si projít rituálem rozloučení s děťátkem, dát mu jméno a pořídit si nějaký drobný symbol na památku. Já mám v pokoji své dcerky Elly v rámečku Růžičku, květináč růží, které zalévám a přívěšek na náramku ve tvaru růže. Stejně tak je v pořádku jen v duchu poděkovat a uchovat je mlčky ve svém srdci. Nebo obojí. Tak jak to cítíte, tak je to správně. A nezapomínejte milé ženy prosím na to, že i když je vaše ženství momentálně hluboce zraněné, neztrácí nic na své hodnotě. Pěstujete prosím sebelásku, pečujte o sebe, své tělo i duši a věřte, že každá z nás je jedinečná a dokonalá právě taková, jaká je. A že smrt je přirozenou součástí života a po smrti přichází vždy znovuzrození. Vždyť kdo může s jistotou říct, že jsme tady jen jednou 🧖🏼‍♀️📷

5 zobrazení

Mám zájem o zasílání novinek z blogu

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube

Telefon:

+420 731 490 119

 

e-mail:

terezalerchdavidkova{@gmail.com

Brigádnická 1030

Ostrov

Karlovarský kraj

Česko

© 2020 by Lerch art

0
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now