Diastáza je rozestup přímých břišních svalů.
Ve stoji ji většinou vnímáme jako vystouplé bříško. Vleže na zádech můžeme pozorovat prohlubeň (korýtko) a při silových pohybech se ve středu břicha udělá tzv. “stříška”.
U těhotných žen se s diastázou setkáváme nejčastěji. Zvláště u žen s těhotenstvím následujícím rychle po sobě, povolenou břišní stěnou ještě před otěhotněním či po vícečetném těhotenství a nebo velkém plodu. Rizikovější pro vznik diastázy je také porod císařským řezem.
Přestože je diastáza v těhotenství fyziologická, je dobré podpořit po porodu její uzavírání.
Kdy začít diastázu řešit?
Diastázu se doporučuje vyšetřit nejdříve 14 dní po porodu. Lehněte si na záda, pokrčte dolní končetiny, chodidla přilepená k podlaze. Přiložte si prsty jedné ruky na pupík, dlaň směřuje k hlavě. Vydechněte, uvolněte břicho a zvedněte pomalinku hlavu. Po okrajích prstů ucítíte tvrdé okraje přímého břišního svalu a pod prsty měkkou tkáň (máte-li nějaký rozestup). Odhadněte šíři (na jeden prst, dva, tři…) a pak zatlačuje prsty hlouběji do břicha. Jde to? Dostanete se hluboko? V tom případě bude vaše vazivo nejspíš oslabené. Tentýž postup zopakujte po celé délce vaziva linea alba - od spony stydké na pánvi až po spodní žebra.
V případě větší diastázy doporučuji určitě fyzioterapii a to vždy v případě
Vsunutí dvou a více prstů
Uvolněného vaziva, prsty jde vsunout hodně do hloubky
Celkově slabého CORE (střed těla)
Inkontinence
Bolesti v večerech
Kýly
Pamatujte na to že po porodu nás může potrápit nejen diastáza, ale i oslabený střed těla. Ten totiž skrývá pro život nezbytné orgány a vychází z něj veškerý pohyb. I proto se jeho oslabení projeví v celém pohybového aparátu, často včetně diastázy. Ženy se v důsledku toho následně potýkají s bolestmi zad, problémy s dechem, migrénami, špatným zažíváním, nadýmáním inkontinencí. Také s gynekologickými potížemi a nezřídka i neschopností znovu otěhotnět. Pro mnoho žen je motivací diastázu řešit estetika.
Nejdůležitější zásady v poporodní péči:
Vstávejte z postele a uléhejte přes bok a s oporou paže
Hlídejte si celodenní tělesný postoj (ve stojí, v sedu, chůzi, lehu…). Optimální je tzv. napřímení těla - zejména pánve, hrudníku a hlavy.
Představujte si svou pánev jako mísu s vodou. Snaží se celý den nevylít si vodu do klína (při prohnutí v zádech “na kačera”) nebo na postel (s kulatými zády). Při povoleném boku si nechcete zmáčet pantofli.
Nezapomínejte na sebe při péči o miminko.
Dotýkejte se svého poporodního bříška a případně jizvy.
Pozorujte svůj dech a snažte se dýchat do tří směrů - dopředu (ale pozor, neotevírají se přední žebra, nezvedají se ramena a nazaklání se hlava), do stran (položte se po stranách hrudníku ruce a snažte se je odtlačit) a dozadu (do zapínání kojící podprsenky).
Při kojení nemějte podsazenou pánev a nehrbte se nad miminkem. Je důležité nebýt v napětí, strnulá nebo naopak rozvolněná jako hadrová panenka. Využívejte opory (třeba sedacích kostí do lůžka) a tělo mějte hezky v prodĺoužení (vytahujte se jemně za korunkou hlavy)
Zakomponujte rehabilitaci do běžné rutiny.
Respektujte možnosti svého těla. Nepřepínejte se a vnímejte své tělo, při jakémkoliv cvičení reagujte na pnutí či bolest.
Pamatujte že nejde o výkon, ale péči o sebe . :)
Dokud není zpevněný střed těla není dobré cvičit ani sedy lehy, vzpěry a jiná silová cvičení. Do kondice se vrátíte postupně a nejlepší je začít po šestinedělí svižnými procházkami a soustředit se především na rehabilitační cviky, zpevnění středu těla i pánevního dna. Devět měsíců se miminko vyvíjelo a vašemu tělu stejný čas potrvá než se vrátí do původní kondice. Vše má svůj čas.